Úvodní stránka » Úvahy » Óda na nic

Mít nic, nebo nic nemít. To je, oč tu běží. Z hlediska češtiny je to asi onen "dvojitý zápor" - nemít nic. Zdálo by se, že vlastnictví právě tohoto nic je mizérie největší, trapnost a otrava.
Ale není tomu tak úplně pravda. Sice se v nic bohatství zrovna neskrývá, ale....
Nic je nejstabilnější věc v dnešní době, co si umím představit.
Nic nelétá v oblacích.
Nic nestojí na vysokých nohách sestavených z něčeho.
Nic prostě jen tak leží na zemi.
Leží, nikam nejde, nespěchá a snad ani k ničemu nevzhlíží.
Nelze z něj nikam spadnout.
Nikdo ho neukradne.

Pokud svoje nic nemůžete najít, můžete si kdekoliv stoupnout na jiné nic, které zatím nikomu nepatří a prohlásit ho za své. Nikdo na vás nemůže, nic totiž není zapsáno v žádných katastrálních mapách ani finančních úřadech. Na nic můžete kdykoliv začít něco budovat. Kariéru, vzdělání, hmotný majetek ...... cokoliv.

Ale pozor!
Pokud to budujete špatně - spadne vám to.
Pokud to budujete moc rychle - spadne vám to.
Pokud to budujete a nevíte proč - spadne vám to.
Pokud to budujete jen proto, že vám to řekli ostatní - spadne vám to.

Je jen na vás, kolik energie a prostředků dáte do budování toho nečeho. Ale jistotu máte jedinou. Pokud jste o všechno, co jste budovali, přišli vinou svou, či ostatních - je tu stále jediná životní jistota "VAŠE NIC".
Vždy na vás bude čekat, až se vrátíte z vašich cest za bohatstvím duševním či movitým a vrtět ocasem jako věrný pes, když uvidí, jak se k němu z dálky vracíte. Já si nemyslím, že nic je málo. A už vůbec ne, že je na něm něco špatného. Možná, že nic je vlastně všechno.

Sem jsme s ním přišli a s ním odsud i odejdeme.

Nic jiného vlastně ani nemáme.

Přidat komentář

Zvýrazněné položky jsou povinné.